Archeologové u Úlibic odkryli pravěká sídliště. Nejvíce otázek přinesl raný středověk
Jednu neolitickou a dvě sídlištní lokality z doby bronzové odkryli archeologové na trase budoucího obchvatu Úlibic na D35. Vedle půdorysů pravěkých domů, zdobené keramiky, kamenných nástrojů a bronzových jehlic zachytili také stopy raného středověku. Právě u nich nyní hledají odpověď na otázku, jak lidé toto místo využívali.
Záchranný archeologický výzkum na budoucím obchvatu Úlibic nedaleko Jičína v Královéhradeckém kraji probíhal od června. Jeho terénní část archeologové dokončili 18. září, tedy před termínem stanoveným zadavatelem. Na ploše o rozloze necelých 25 hektarů doložili osídlení místa v několika období pravěku a zachytili také doklady lidských aktivit z raného středověku. Zadavatelem archeologických prací je Ředitelství silnic a dálnic ČR. Zakázku realizovalo sdružení tvořené společností SAMSON PRAHA, spol. s r.o., LABRYS, o.p.s., a Archeologickým centrem Olomouc, příspěvkovou organizací.
„Terénní část výzkumu se podařilo dokončit 18. září, tedy před termínem stanoveným zadavatelem. Teď se práce přesouvá do laboratoří, kde budou odborníci nálezy postupně zpracovávat a dokumentovat,“ říká Nikola Jandová, tisková mluvčí Archeologického centra Olomouc.
Raný středověk zatím zůstává otevřenou otázkou
Z raného středověku archeologové zachytili zahloubené objekty. Jejich význam ale zatím není jasný. Odborníci proto vyhledávají podobné nálezy z jiných míst, které mohou pomoci s jejich interpretací.
„Zachytili jsme také stopy z raného středověku, jejichž interpretace zatím není jasná. Dohledáváme proto podobné nálezy z jiných lokalit, které nám pomohou vyhodnotit, jak byla lokalita v raném středověku využívána,“ vysvětluje Michaela Bartoš Dvořáková, archeoložka z Archeologického centra Olomouc.
Nejstarší osídlení pochází z neolitu
Před více než sedmi tisíci lety sídlili v oblasti dnešních Úlibic lidé kultury s lineární keramikou. Jejich přítomnost dokládají keramické střepy s charakteristickou rytou výzdobou, broušené kamenné sekery i nástroje vyráběné štípáním kamene.
Z někdejších domů se dřevěné konstrukce nedochovaly. V zemi po nich ale zůstaly sloupové jámy, tedy místa, do nichž byly zapuštěny nosné sloupy staveb. Podle jejich rozmístění dnes archeologové dokážou rozeznat půdorysy domů. Dobře patrné jsou také na leteckých snímcích z výzkumu. K sídlišti patřily i zásobní jámy a hliníky.
Mezi keramickými fragmenty se dochoval také střep nádoby s patrným reparačním otvorem, tedy stopou po její opravě. Soubor nálezů doplňují broušené kamenné nástroje, například zlomek sekery a takzvaný kopytovitý klín.
Stopy osídlení z doby bronzové
Na dvou sídlištních lokalitách z doby bronzové archeologové nacházeli především keramiku, ale také kovové předměty, například bronzové jehlice. Keramiku do tohoto období řadí podle analogií, tedy srovnáním s podobnými již známými nálezy.
Součástí záchranného výzkumu byl také systematický průzkum pomocí detektorů kovů, který významně rozšířil soubor nálezů. Odborníci je budou společně s terénní dokumentací dále vyhodnocovat, aby mohli přesněji poznat jednotlivé etapy osídlení tohoto místa a jejich vývoj v čase.
Nálezy míří do laboratoří, kde je čeká čištění, konzervace a dokumentace. Jejich další vyhodnocení má zpřesnit poznání jednotlivých etap osídlení u Úlibic a přinést více informací také o zatím nejasných stopách z raného středověku.
Zdroj: Archeologické centrum Olomouc
