Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) dokončilo další dvě stavby velkého městského okruhu v Brně, a to I/42 VMO Tomkovo náměstí a I/42 VMO Rokytova. Práce na 1,2 kilometru dlouhé stavbě, jejíž součástí je půlkilometrová estakáda, vyšly zhruba na 2,5 miliardy Kč bez DPH a trvaly tři a půl roku.
„Dostavba velkého městského okruhu je nutná vzhledem ke kapacitně zcela nedostačující silniční síti, vedené z velké části stále po městských ulicích. Po svém kompletním dobudování bude okruh nejdůležitějším prvkem silniční sítě města Brna s celorepublikovým významem. Směrově dělená víceproudá komunikace rychlostního typu, která povede mimo centrum, umožní rychlý a plynulý přesun vozidel z jedné strany města na druhou a odstraní neúnosnou dopravní zátěž z řady hlavních ulic,“ říká ministr dopravy Martin Kupka.
Hlavní trasu v délce 1249 metrů, která spojuje Husovický tunel a Rokytovu ulici, ŘSD zprovoznilo už v polovině srpna. „Následně jsme ještě museli dokončit nájezdové a sjezdové rampy a instalaci nových trolejových a tramvajových vedení. Nicméně úlevu pro řidiče – díky možnosti projíždět touto částí města ve dvou jízdních pruzích v každém směru – jsme zaznamenali hned v prvních dnech po spuštění provozu na hlavní trasu,“ sdělil generální ředitel ŘSD Radek Mátl.
Podle jeho slov šlo o stavebně velmi náročnou akci, jejíž součástí byly velké mosty přes Tomkovo náměstí, řeku Svitavu a více než půl kilometru dlouhá estakáda přes maloměřické seřaďovací nádraží. Práce komplikoval fakt, že probíhaly za provozu v centru města. „Náročné byly jak přeložky inženýrských sítí, tak koordinace dopravy. Po celou dobu jsme museli zachovat provoz aspoň jedním jízdním pruhem v každém směru. Koordinaci vyžadovaly i výluky na železničním koridoru během prací na estakádě, která ho překlenuje,“ přiblížil náročnost projektu generální ředitel ŘSD.
Také spotřeba materiálu byla vysoká. Jen na nosnou konstrukci estakády jsme spotřebovali 3 000 tun železa a 16 700 metrů krychlových betonu, který na stavbu přivezlo 2 100 autodomíchávačů. „Celkově se na stavbě střídalo v průměru 200 pracovníků a využili jsme širokou škálu stavební techniky. Například na osazení lávky pro pěší a stavbu mostu přes Svitavu jsme využili největší tuzemský teleskopický jeřáb. Dále to byly například vrtné soupravy, stroje pro zemní práce a technika pro pokládku asfaltu,“ doplnil ředitel Závodu Brno ŘSD David Fiala. Samotnou estakádu tvoří 39 pilířů vysokých 20 metrů, které kotví piloty v třicetimetrové hloubce pod zemí.
Obě stavby, Tomkovo náměstí i Rokytova, jsou součástí velkého městského okruhu a město Brno se na jejich realizaci podílelo částkou 500 milionů korun bez DPH. Vzhledem k narůstající dopravní intenzitě patří VMO ke klíčovým stavbám, které městu odlehčí. „V tuto chvíli je hotová infrastruktura pro motorová vozidla, která již hladce projede nejen od Husovického tunelu na Rokytovu, ale řidiči již využijí všechny nájezdy a sjezdy jak na Tomkově náměstí, tak na Svatoplukově. Již díky otevření hlavního tahu městského okruhu v létě se významně ulevilo přetíženým městským částem Brno-sever, Židenice a Maloměřice,“ nastínila primátorka města Brna Markéta Vaňková a dodala: „Nyní se budou dodělávat chodníky a upravovat plochy okolo. Připravuje se i propojení pro cyklisty a otevření lávky přes Svitavu. Zde ještě nevíme přesný termín, protože je nutná koordinace s připravovanou rekonstrukcí vodovodu v okolních ulicích. Na svou původní trasu se také vrací trolejbusy ve směru na Vinohrady. Změny v městské dopravě jsou v souladu s pravidelnou změnou jízdních řádů 15. prosince.
ŘSD v roce 2024 již zprovoznilo dvě stavby velkého městského okruhu v Brně, a to VMO Žabovřeská a VMO Bauerova.
I/42 Brno, VMO – Tomkovo náměstí + I/42 Brno, VMO – Rokytova
zhotovitel: FIRESTA – Fišer, OHLA ŽS, Metrostav DIZ
cena staveb dle smlouvy: 2,356 miliardy Kč bez DPH
zprovoznění všech staveb: prosinec 2024
Na projekt byl schválen příspěvek Evropské unie ve výši cca 1,5 mld. Kč v rámci Operačního Programu Doprava 2014-2020.
Stavby byly spolufinancovány z Evropského fondu pro regionální rozvoj v rámci OP Doprava 2014-2020 – OPD2.