Záchranný archeologický výzkum v trase budoucí dálnice D6 na obchvatu Krupé i nadále pokračuje, a dokonce se s postupem záchranných prací o něco málo rozšířil i za hranice původně vytýčených lokalit. Archeologové předpokládají, že budou v lokalitě pracovat do přelomu srpna a září tohoto roku.
Na základě zjišťovacího výzkumu byly v tělese dálnice vytypovány čtyři lokality, na kterých 1. března začala skrývka ornice pod dohledem archeologů. Na prvních dvou lokalitách Krušovice a Krupá byla již terénní část ukončena. U Krušovic, v lokalitě Na ovčíně, se po skrývce objevily tmavé kruhové objekty. Na fotografii z dronu bylo dobře patrné jejich pravidelné uspořádání do řad, což ukázalo na pozůstatky ovocného sadu, který byl zanesen již na mapě stabilního katastru z roku 1841 a dobře čitelný je i na leteckých fotografiích z roku 1938 a 39. Při dalším snímkování v roce 1953, po kolektivizaci, už sad chybí. Díky této archivní rešerši tedy víme, že sad zde rostl minimálně od 1. poloviny 19. století do počátku 50. let 20. století.
Další lokalita, Krupá-Na Šustně, přinesla pouze jeden blíže nedatovaný objekt, dvě kůlové jámy a po průzkumu detektorem několik drobných kovových předmětů z 19. až 20. století.
Z archeologického hlediska jsou však nejvíce přitažlivé lokality Nesuchyně I a Nesuchyně II. Lokalita Nesuchyně II, kde se říká U chobotu, přinesla zatím nejzajímavější nález v podobě časně eneolitického ohrazení (4300-3900 př. n.l.), kterých dnes známe z Čech asi 12. Kromě něho tu jsou i sídlištní nálezy této doby – jámy, kůlové jámy, zásobní jámy, hliníky atd. Na lokalitě U chobotu máme i kulturu starší doby železné-bylanskou (8.- počátek 6. stol. př. n.l.).
Příjemným překvapením je zde postupné odkrývání vesnice z přelomu raného a vrcholného středověku. Vedle zásobních jam, sklípků a pecí se nám zde zachovaly podlahy středověkých domů i zapuštěné polozemnice. Vesnice se původně rozkládala nejméně na 10 ha z nichž máme zachycenu pouze část. Díky nálezu mince (brakteátu) Přemysla Otakara II. v jedné z polozemnic, která zanikla požárem a nálezům keramiky, která není mladší než přelom 13. a 14. se můžeme domnívat, že vesnice zanikla někdy na počátku 14. století. Zajímavými nálezy jsou železný gotický klíč, kamenný přeslen, stavební železa či kování dřevěné skříňky.
Lokalitu Nesuchyně I prezentuje hlavně období prvních zemědělců (neolit 5500-4300 př. n. l.), kde máme zastoupeny obě kultury, jak kulturu s lineární keramikou, tak kulturu s vypíchanou keramikou. Obě jsou v této lokalitě zastoupeny kůlovými dlouhými domy, hliníky a jámami různého druhu – stavební jámy, hliníky, zásobní jámy. Objekty jsou bohaté na keramiku a štípanou industrii.
Bohužel je lokalita již narušena četnými melioracemi, které v některých případech zasahují i do pravěkých objektů a zničila tak například i dva kostrové pohřby. Zajímavým nálezem je středověká až novověká cesta protínající spodní partie zkoumané plochy. Její průběh je zachycen nejen archeologicky, ale i na archivních mapách. Poslední novinkou na této lokalitě je odkrytí středověké pece na zpracování železa, ve které, kromě železné strusky, je pěkně zachovaná i dyzna (keramická část, jíž se vháněl vzduch do pece).
V rámci prováděného výzkumu odkryli archeologové do současné doby celkem více jak 800 objektů a nasbírali přes 440 sáčků s nálezy.
