Archeologové v trase budoucího obchvatu Církvice na silnici I/38 pomalu končí

Během zemních prací na obchvatu Církvice byl prováděn rozsáhlý archeologický průzkum, během kterého byly zachyceny doklady velmi intenzivního osídlení této středočeské lokality datované od pravěku (eneolit), přes ranou dobu dějinnou (keltské, germánské osídlení) až po středověk. Na ploše obchvatu o délce 4,3 km bylo prozkoumáno kolem 1 400 archeologických objektů, které lze rozdělit do dvou skupin. Na objekty sídlištní a funerální, tzn. relikty osad a sídelních areálů na jedné straně a jednotlivé hroby a pohřebiště na straně druhé.

Sídlištní objekty reprezentují především sloupové jamky, stopy nadzemních konstrukcí domů, ohrad a hospodářských staveb (Foto 1). Největší počet reliktů pravěkých staveb byl objeven na jižní straně obce, na mírné terase nad řekou Klejnárkou. Pravěká osada datovaná do období eneolitu byla navíc na severní a severovýchodní straně zabezpečená výrazným příkopem. Na stejném místě byly také objeveny stopy osídlení z mladší a pozdní doby bronzové a z doby římské.

Foto č.9- keramická nádoba, starší doba bronzová (Únětická kultura)

Neméně významným objevem byl funerální okrsek ze starší doby bronzové (Foto 2-4) . Postupně zde bylo objeveno přes 20 kostrových hrobů, do kterých byli mrtví uloženi ve skrčené poloze, většinou s více či méně bohatou hrobovou výbavou. Hroby můžeme ztotožnit s lidem Únětické kultury (2300-1600 let př.nl). Zdejší pohřební okrsek byl využíván i v pozdějším období, v mladší a pozdní době bronzové, kdy se již pohřbívalo žehem. A pozornost si určitě zaslouží také větší komorový hrob kultury bylanské 800-600 let př.n.l. ze starší doby železné (Foto 5).   

Jižně a jihozápadně od obce bylo objeveno rozlehlé sídliště z doby laténské (400-30 let př.n.l.). V prostoru sídliště bylo rozpoznáno kolem 15 do země zahloubených obydlí, tzv. polozemnic (Foto 6). Z těchto objektů pochází četné archeologické nálezy, především keramika a zvířecí kosti. Mezi zajímavé nálezy patří zlomky bronzových šperků, jehlic, náramků nebo v celku dochovaná spona zdobená skleněným korálkem (Foto 7). Kromě kovových nálezů byly objeveny též zlomky pro laténskou kulturu typických skleněných náramků. Na stejném úseku stavby byly také odkryty dva hroby z období středověku, které můžeme blíže datovat do 13. století.

Odkrývání hrobu ze starší doby bronzové

Západně od Církvice, mezi 0,0 až 1,5 kilometrem stavby, se setkáváme opět se stopami osídlení ze starší doby bronzové. Výzkumem zde byly zachyceny sídlištní jámy, zásobnice (objekty na uskladnění obílí a potravin) a hliníky – místa těžby hlíny. I zde se objevují hroby, které s největší pravděpodobností patří k nositelům zmíněné Únětické kultury. Starobronzové pohřebiště i zde doplňují nálezy žárových hrobů z mladší a pozdní doby bronzové a ze starší doby železné.

Pozoruhodné jsou pohřby z 9. až 10. století. V hrobových jamách ležely kosterní pozůstatky mrtvých často bez milodarů, jindy vybavené obětinami, jak např. železná vědra, či drobné šperky (Foto 8). K zajímavým nálezům patři také úvozové cesty datované do období středověku až novověku. Cesty jsou svědky vývoje sídlištních sítí, obchodních tras a cestování od středověku až po dnešek, čehož je příkladem i nově stavěná komunikace.

Po ukončení terénní části výzkumu koncem tohoto měsíce čeká archeology laboratorní a kabinetní práce, což je dlouhodobý proces konzervace a rekonstrukce nálezů, jejich vyhodnocování a konečného zpracování.