D6 Záchranný archeologický výzkum

Záchranný archeologický výzkum, který byl v březnu tohoto roku zahájen v hlavní trase budoucí dálnice D6 u Hořoviček a Hořesedel, přináší první výsledky. Co do rozsahu jsou archeologicky významné lokality plošně větší a obsahově přináší i více nálezů, než se očekávalo po provedení předcházejícího zjišťovacího výzkumu.

Právě na základě zjišťovacího výzkumu byly v tělese dálnice vytypovány pozitivní lokality, na kterých v 2. polovině března započala skrývka ornice pod dohledem archeologů. Pozornost se ze začátku soustředila na lokalitu Novodvorský potok a Kolešov III. (Chrášťany) s pozitivními objevy. Od počátku května pak začala skrývka archeologicky nejbohatší lokality Hořovičky, která doposud trvá.

Na Novodvorském potoce bylo ve spodní partii zachyceno sídliště prvních zemědělců (neolit 5500-4300 př. n. l.), kde jsou zastoupeny obě kultury, a to jak kultura s lineární keramikou, tak kultura s vypíchanou keramikou. Obě kultury jsou zde zastoupeny kůlovými dlouhými domy, hliníky, stavební jámami, zásobnicemi. Objekty jsou bohaté na keramiku a štípanou industrii. Doloženo je i několik kusů broušené industrie. Zajímavostí je, že se lokalita nachází v řečišti třetihorní řeky, která směřovala od Brd na Mostecko. Krásnými nálezy v jejích štěrkopískách jsou araukarity – zkamenělá dřeva. Tato lokalita je bohužel narušena četnými melioracemi, které v některých případech zasahují i do pravěkých objektů.
V horní části lokalit Novodvorský potok pak byly odkryty další sídlištní objekty, které zatím nebyly blíže zkoumány. Z materiálu, který se zde získali při začišťování plochy, se usuzuje  na období mladšího zemědělského pravěku, patrně mladší dobu bronzovou.

Polykulturní sídliště bylo odkryto na lokalitě Kolešov III, kde se překrývají objekty ze starší doby bronzové (únětická kultura), mladší a pozdní doby bronzové (kultura knovízská a její štítarský stupeň), bylanské kultury (starší doba železná) a doby časně laténské, která tak dokládá osídlení lokality Kelty.
Na Kolešově bylo získáno mnoho zajímavých nálezů, ať se již jedná o bylanskou černo-šedou tuhovanou keramikou s vlešťovanými geometrickými vzory, bronzovou ptačí sponu (viz. fotogalerie), zdobené přesleny, bronzovou jehlu s ouškem na šití, vzácný kostěný knoflík se dvěma dírkami z mladší doby bronzové či dokonce jantarem (viz. fotogalerie). K zajímavým objevům patří i pohřeb muže ze starší doby bronzové. Bohužel bez pohřební výbavy.

Na lokalitě Hořovičky jsou kromě neolitických objektů kultury s vypíchanou keramikou dokumentovány sídlištní a výrobní objekty doby římské (mladší doba železná). Je zde zachycen areál na výrobu železa – tavící pece, vyhřívací a pražící jámy, železářskou i kovářskou strusku. Ve spodní části zkoumané lokality, nedaleko silnice na Vrbici, byl skrývkou zachycen příkop a za ním žlab se zbytky kůlů. Předpokládá se, že se toto ohrazení vztahuje ke germánskému osídlení a dokládá tak přítomnost opevněného dvorce. Potvrzení této hypotézy přinese však až jeho detailnější prozkoumání.