V současnosti jsou ve fázi projektové přípravy ve stupni DÚR 3 stacionární silniční meteorologické stanice, které v budoucnu doplní stávajících 9 stanic na silnicích I. tříd v Kraji Vysočina. Poslední z nich byla uvedena do provozu v závěru roku 2020 na okružní křižovatce Kasárna, tedy v místě křížení silnici I/23 a I/38. Ty projektované pak vyrostou na vytipovaných úsecích silnic, kde v zimním období dochází zejména k častému namrzání vozovky a tvorbě závějí z důvodů otevřené krajiny. Na silnici I/34 je to úsek u Onšovic (okr. Pelhřimov), na silnici I/19 u Dobré (okr. H. Brod) a na silnici I/37 u Křižanova (okr. Žďár n./S.). Posledně uvedená stanice tak bude vůbec první, která na silnici I/37 na Vysočině vyroste.  

Silniční meteorologické stanice, jako součást moderního systému dopravní telematiky, přitom umožňují dispečinkům zimní údržby získávání, přenos a analýzu informací o aktuální meteorologické situaci na sledovaném úseku. Na základě měření jejich senzorů (zpravidla soubor silničních a atmosférických) a analytického vyhodnocení jednotlivých měřením získaných výstupů v daném čase dokáže stanice varovat před hrozícími situacemi nebezpečnými pro silniční dopravu (např. námraza, led, mlha, silný vítr, náledí a mokrý nebo sněhem pokrytý povrch). Pracovat s těmito informacemi téměř v online čase ve vztahu ke konkrétnímu místu, umožňuje pracovníkům údržby nejen včas, efektivně a účinně na tyto kritické situace reagovat (např. optimalizací chemických posypových prostředků, množstvím nasazené techniky atd.) ale také jim na základě zkušeností a dalších informací (např. z meteoradaru) i účinně předcházet. To se sekundárně pozitivně promítá do bezpečnosti a plynulosti provozu (předcházení škodám na majetku i zdraví) i nákladů na údržbu samotnou.

Stanice jsou osazeny atmosférickými senzory pro snímání teploty a vlhkosti vzduchu a srážek. Tam kde je to účelné, je přidaný senzor pro měření směru a rychlosti větru a dohledoměr. Standardem je minimálně 1 vozovkové čidlo a také 1 až 2 statické přehledové kamery. Příslušný dispečer je tak schopen získávat informace o teplotě povrchu vozovky, bodu mrznutí vlhkosti vozovky, stavu povrchu vozovky, teplotě vzduchu, rosném bodu, relativní vlhkosti vzduchu, intenzitě srážek + obrazovou situaci (např. o hustotě sněžení) alespoň z jedné kamery. K tomu přistupují informace o směru a síle větru nebo dohlednosti.

Nové meteorologické stanice bychom rádi, v závislosti na dalším postupu přípravy, uvedli do provozu v 2. polovině roku 2022, aby jejich výstupy mohly být využívány v průběhu dalšího období zimní údržby.

Print Friendly, PDF & Email